Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané otázky právní úpravy politických stran v ČR a SRN
Chlantová, Anna-Marie ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Obsahem předkládané diplomové práce je představení vybraných institutů práva politických stran a jejich úpravy v České republice a Spolkové republice Německo. Práce je dělena do dvou kapitol. První z nich se dotýká základních otázek právní úpravy politických stran v obou státech, druhá poté financování politických stran. Jelikož se jedná o diplomovou práci komparativní, jsou v prvních dvou podkapitolách vždy představeny jednotlivé právní úpravy. Ve třetí podkapitole jsou nejvýznamnější instituty srovnány a je navrženo jejich možné užití v českém právním řádu. Stěžejními body první kapitoly jsou především proces vzniku politických stran, srovnání zakotvených atributů obranyschopné demokracie v právních řádech a v neposlední řadě také zamyšlení nad možným rozšířením adresátů práva dle. čl. 20 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tvořit a sdružovat se v politických stranách a politických hnutích, také na cizince, kteří se dlouhodobě zdržují v České republice. Druhá kapitola této práce se věnuje aktuálnímu tématu, které je součástí politického života od jeho počátku - tedy financování politických stran. Oba srovnávané státy prošly v této oblasti dlouhým vývojem, který ovšem nikdy nebude možné považovat za ukončený. Strany budou ke své činnosti vždy potřebovat finanční prostředky a ty se budou...
Politická reforma v Rusku za vlády Vladimira Putina: Zákon o politických stranách a jeho vliv na politickou opozici
Hosenseidlová, Petra ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Práce Politická reforma v Rusku za vlády Vladimira Putina: Zákon o politických stranách a jeho vliv na politickou opozici pojednává o dopadu výše zmíněného zákona na ruské opoziční strany v období vlády prezidenta Putina, tedy v době od schválení zákona v roce 2001 do roku 2008. Zaměřuje se především na tři hlavní opoziční strany sledovaného období, tedy Komunistickou stranu Ruské federace, Svaz pravicových sil a Jabloko a hodnotí dopad zákona na tři oblasti jejich fungování: registraci, financování a volební výsledky demonstrované na příkladě voleb do Státní dumy v prosinci 2003. Provedená analýza ukázala, že výše zmíněný zákon měl na sledované aspekty nakonec menší vliv, než se předpokládalo, a že nebyl cíleně zneužíván stávající státní mocí k potírání opozice. To v žádném případě ale neznamená, že by Putinův režim opoziční strany nijak neomezoval. Používal k tomuto účelu jenom jiné prostředky, např. očerňující předvolební kampaň, selektivní právní zásah vůči hlavnímu sponzorovi opozice nebo administrativní zásahy státní moci do průběhu voleb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.